(Nebehay-Wagner 277)
JANSSONIUS Johannes [HOLLAR, Václav]
Urbium Totius Germaniae Superioris Ilustriorum Clariorumque Tabulae Antiquae & Novae accuratissimé elaboratae.
Pars Prior [und] Pars Posterior. Amstelodami [Amsterdam], Apud Joannem Janssonium, 1657.
Gr.-folio. 159 [recte156] doppelblattgr. Kupfertafeln (Text jeweils auf der Rückseite). Kupfertitel, Titel,1 Bl. (Praefatio), 2 Bl.(Index).
Blattgröße cca 44,5 x 60 cm (doppelblattgroß), Bildausschnitt cca 31 x 44 cm. Die Tafeln sind numeriert. Der Kupfertitel weist folgende abweichende Bezeichnungauf: “Theatrum exhibens Illustriores Principesque Gemaniae Superioris Civitates“. Die vorliegenden 2 Teile Bilden den 1.Band des „Städtebuches“ von Janssonius.
Weiter Bände sind:
2.Theatrum urbium…..Belgii sive Germaniae iferioris.
3.Theatrum…..urbium positerium ad Septemtrionalem Europae plagam.
4.Theatrum exhibens…..Galiae et Helvetiae urbes.
5.Theatrum…..urbium Italiae aliarumque in insulis Mediterranaeae.
6.Theatrum in quo visendum ilustriores Hispaniae urbes aliaeque
Die 6 Bände des „Städtebuches“ von Janssonius sind im wesentlichen eine Neubearbeitung des „Städtebuches“ von Braun und Hogenberg unter Verwendung einer größeren Zahl der alten Platten.
Ein Nachdruck dieses 1.Bandes erschien Genf 1977
138. Tabor.Civitas Anno 1621 Obsessa et Capta unbez.
Václav Hollar
(* 13. 7. 1607 Praha, + 25. 3. 1677 Westminster)
O životě Václava Hollara se zachovalo více legend než spolehlivých údajů. Jisté je, že ve 20. letech 17. století opouští Prahu - nikoli z náboženských důvodů, jak bylo tehdy běžné, jeho rodina byla katolická - a odchází do dílny M. Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem. Můžeme ho dále sledovat ve Štrasburku a v Kolíně nad Rýnem. Roku 1634 se vydal do Nizozemí, kde se seznámil s díly Rembrandtovými. Životním mezníkem mu byl rok 1636, kdy vstupuje do služeb T. Howarda, hraběte Arundela, anglického vyslance u císařského dvora. Odjel s ním do Londýna, roku 1644 do Antverp a po 8 letech, již natrvalo, do Anglie. Hollarovu kresbu charakterizuje věcná, až vědecká důslednost, vzácná čistota a jemnost. Tvořil volné grafické listy, mapy, portréty, žánrové kresby, zátiší s přírodopisnými motivy, knižní ilustrace. K vrcholům jeho tvorby patří panoramatické městské veduty, vznikající při cestách s hrabětem Arundelem. S ním se dostal znovu i do Prahy a načerpal tu podklady pro pozdější proslavený Pohled na Prahu, který vznikl roku 1649. Jednou z největších sbírek Hollarových děl na světě je dnes pražské Hollareum.
Denkstein, V.: Václav Hollar. Kresby, Praha 1977; Dějiny českého výtvarného umění II/1, Praha 1989




















